sobota 21. prosince 2013

Smrt se vrátila!

Čau! Já jsem König, to znamená německy král. Nejspíš si mě pamatujete z blogu mrtvý miminka, kde jsme s Humusem, kONANem, Chujsteelem, McBrideem a ostatními trolili celý internet a dokázali mít návštěvnost blogu stovky lidí díky tomu, že na světě existují zoofilové a hledají na googlu výrazy jako například: sex s koněm, sex s krokodýlem, sex s pandou, usw (und so weiter - a tak dále).

Nyní se po dvou letech vracím z nacistického Německa. Já, můj kamarád Nguyen, jeho sestra tran, jež jsem mu osouložil, jsme žili v Braunschweigu v domě jeho rodičů. Nejprve jsem se doučil svářečem, když škola Zelený pruh v Praze uznala výsledky třetí opravné zkoušky v Braunschweigu, abych si následně udělal nástavbu společně s Nguyenem. Mimo jiné mne díky tomu už netitulujte pomocný svářeč, neboť nyní jsem už svářeč skutečný.
Na Nguyena neudělo velký dojem, že jsem se vyspal s jeho starší sestrou Tran. Sám jsem se mu totiž líbil. Na jednom večírku v berlínském squatu jsme se dokonce líbali. Dal mi na výběr. Buď mu ho vykouřim, nebo odjedu zpátky do Prostějova. Tak jsem si vybral ten Prostějov. Jsem z toho teď velmi smutný, protože už na učilišti po propadnutí byl Nguyen můj nejlepší kamarád. Jediný, s nímž jsem se bavil. Jediný, jenž vybral peněženku svých rodičů, když jsme neměli na špeka. Společně jsme i sprejovali a rozbíjeli odpadkové koše na autobusových zastávkách jako správní milovníci jizdy na skejtu.
Veškeré přátelství přerušil večer, kdy jsme si s Tran povídali o vaření. Učila mě bramborové placky a já k tomu chtěl přidat nějaké zelené listí, abych předvedl své kuchařské umění na příští narozeninové párty našeho spolužáka Janise. Už k tomu nedošlo. Tran vzala nějaké koření, po němž by měl mít člověk normálně lepší prokrvení údu. Potom ty placky snědla místo mě a koření vážně fungovalo, neboť se jí ztopořily bradavky. Skončili jsme v Nguyenově posteli a milovali se až do půlnoci. Ráno vstala a začala mi mnout varlata. Vzbudily mne Nguyenovy hrubé nadávky ve vietnamštině. Křičel na Tran, že můj penis patří jen jemu a ztropil histerickou scénu, po které chtěl svou sestru udeřit. Ta však chodila jako malá na karate, z čehož vyplývá, že svého mladšího bratra přemohla. Přitom o penis vůbec nešlo, jen mi masírovala varlata. Musím si to často opakovat, když mám špatnou náladu, abych neuvěřil té Nguyenově lži.
Příjezd zpátky na Moravu vítám. Alespoň ukáži těm namachrovaným hlupákům z vesnic v okolí Prostějova, že zatímco oni dřeli v továrnách na výrobu kaučuku a jiných nesmyslů, tak já si vydělal spoustu peněz a ještě si v Braunschweigu žil jako král. Nyní jsem se jako král vrátil. Také hodlám navštívit Prahu, abych se vysmál ženám z internátu, mistrům na učilišti, řediteli a učitelce češtiny, jež mne nechala propadnout ze čtení jen proto, že jsem nedodal čtyři domácí úkoly za třetí čtvrtletí.
A abych se ve volných chvílích a při čekání na křižovatce nenudil, beru si s sebou i svůj notebook, abych občas napsal něco na svůj nový blog. Ještě zkusím přemluvit ke spolupráci své bývalé kolegy. Ovšem pomocnou ruku přijmu i třeba od někoho nového. Takže pokud jste stejně free, cool a in jako já, pište. Určitě vytvoříme překrásný blog a já při čtení článků zapomenu na tu nešťastnou nehodu s Nguyenovou starší sestrou.
Stýská se mi akorát po jedné osobě. Vzpomínám na chvíle, kdy jsme jeli po autobahn (dálnici) do Hannoveru v mém vytuněném BMW (Bayerische Motor Werken AG) a z okna auta pozorovali poletující delfíny.
Mám Tě rád, Tran. A chybíš mi :( Ale slibuji, že budu silný.

































Žádné komentáře:

Okomentovat