úterý 7. ledna 2014

všechno nejposranější do novýho roku a šťastnej prosranej Novej rok 2015


Vždycky když seru, tak si vzpomenu na nějakou Humusovu stať, kterou nazval Neustálá sračka. Možná to byl i článek na MM. Je to takovej ten moment, kdy jste politý studenym potem, spěcháte, dáte dolů prkýnko, stáhnete gatě, což se děje na poslední chvíli. Potom vrhnete pohled někam před sebe a pomyslíte si: neustálá sračka! Je v tom takovej ten pocit provinilosti, že serete. Že serete tak, jak jste si vůbec nepředstavovali ještě před pěti minutama, když se ve vás to hovno pomalu vařilo a věděli jste, že budete muset jít na záchod. A co teprve, když mám sračku! To je teprve rychta a pouštim pořádný dragonády.
Jinak patřil Silvestr spíše mezi ty slabší. Původně se mělo jet do Olomouce za kamarádem, jenž měl volný dům, aby byla pořádná párty. Jenže mému imbecilnímu spolužákovi, od něhož nešla na učilišti opisovat ani čeština, (asi proto, že je Bulhar) kleklo auto. Já měl v sobě v tu dobu bong a ostatní neměli papíry, případně byli ještě více pod parou. Nakonec to tedy dopadlo tak, že autem se sice jelo, ale jen do Prostějova. Vše na dvě otočky odřídil bulharský spolužák jako trest za to, že měl děravou olejovou vanu a prasklý zadní spoiler se samolepkou z časopisu Board, který všichni odebíráme. Nakonec jsme tedy asi v osmi lidech a jedním autem (fávo) dojeli na chatu, od níž neměl nikdo klíče. Když už holky přes hodinu hystericky ječely, že je jim zima a jdou domů klidně i pěšky, tak mě napadlo vylomit zámek pomocí nářadí v autě. Nedošlo ani k jednomu, jelikož dveře se podařilo nejprve vysadit a následně pomocí kapesního nože odeknout. Pak už se pařilo dobře, protože nebyla až taková zima. Sousedům se spoustou psů tentokrát výjimečně nevadilo, že děláme v noci oheň na zahřátí a zpíváme zhulení českou státní hymnu a hajlujeme u toho. I na ten tuzemáček nakonec došlo, a tak každý spokojeně ve tři ráno usínal. Pokud mě paměť neklame, tak ve favoritu se dvakrát souložilo a ostatní to fotili s hrozbou, že fotky dají na facebook. Ráno si každý oddychl, poněvadž vzhledem k tomu, v jakém byli všichni stavu, byla na fotkách černočerná tma.
Mou radost z novoročního přípitku trochu zhatila vzpomínka na to, co asi dělá moje milovaná Tran v Braunschweigu. Normálně bych na ni přes množství vypitého krabicového vína a rumu s iontovým nápojem nemyslel, kdyby mi bývala nepřišla pět minut před půlnoci novoroční SMS zpráva od Nguyena, jenž všem ve svých kontaktech přál všechno nejlepší do nového roku. Pomyslel jsem si, ať jde s takovými zprávami někam. Beztak pouze provokoval a snažil se upoutat mou pozornost. Kdy si konečně uvědomí, že každý má nějaké jiné přednosti? On umí lépe vařit a já mám zase svalnatý kořen penisu. To je fér i při současném uspořádání světa, ne?
Proto všem takovým vyžírkům, jako je můj bývalý kamarád Nguyen přeji všechno nejposranější v roce 2014, jako uvádím v úvodním odstavci.
Šťastný nový rok 2014, veselé Velikonoce, Valentýna, Svátek práce a jezte hodně v čínských restauracích!

Žádné komentáře:

Okomentovat